Je mi 25 let, měřím asi 172 cm a vážím jak kdy, momentálně 66 kg, ale to musím zhubnout. Nejsem sice tlustá, ale spokojená se sebou rozhodně nejsem. Moje nespokojenost trvá už pár let, zhruba od 14. Tehdy mi moje učitelka tělocviku řekla, že bych měla zhubnout a tak jsem přestala jíst a za měsíc jsem zhubla 15 kg. Nebylo to moc super, byla jsem unavená a podrážděná, ale zhubla jsem a od té doby mám problém s jídlem. Nikdy už jsem nezačala jíst normálně a ani si to neumím představit. Ne že bych to nechtěla, ale nedokážu to. U mě se střídá období hladu a období přejídání. Nikdy jsem netrpěla poruchou příjmu potravy ani nezvracím, ale nedokážu normálně jíst. Já prostě buď nejím vůbec nebo jím hrozně moc. Já dokážu třeba měsíc skoro nejíst, jen tak třeba půl jablka za den a tak, ale pak se najednou nedokážu udržet, něco se ve mě přepne a já jdu do potravin, nakoupím hodně jídla a přejím se. Tohle trvá vždy buď den nebo třeba i dva týdny a pak přiberu třeba pět kilo, takže automaticky nastoupí druhé období a já začnu hubnout. A takhle je to pořád dokola. Nedokážu si říct, abych začala jíst nějak rozumně. Když čtu váš časopis, pár jich doma mám, tak mám pocit, že to jde a že to zvládnu, ale pak to stejně nedokážu. Trochu jsem se snažila něco vysvětlit manželovi nebo mamince, ale ani jeden mi nepomohl a neporadil mi. V podstatě mě oba ani nevyslechli, podle manžela je to jenom otázka vůle a podle mojí maminky je to blbost a mám začít normálně jíst. Já bych opravdu ráda, ale chtěla bych dosáhnout dobré postavy, se kterou budu spokojená a u toho bych chtěla do organismu dodávat vyváženou nízkokalorickou a zdravou stravu, proto bych vás moc chtěla poprosit o radu a pomoc. Sama to prostě nedokážu a v okolí mi nikdo nepomůže. Jste první, komu jsem toho řekla tak upřímně tolik, protože vím, že mě vyslechnete a pochopíte. Opravdu moc si přeju zbavit se svého problému, otravuje mi život. Budu se těšit na odpověď od vás, opravdu věřím, že mi pomůžete. Jen prosím můj dopis nezveřejňujte, protože moje okolí by díky jménu poznalo, o koho se jedná. Díky moc a přeji krásný zbytek dne.
Vaše BMI je 22,3 a to znamená, že vaše postava vzhledem k výšce je v pásmu zdravé normy. Jde o střed normy, nadváha bude u Vás začínat od 74 kg. Druhou možností, proč se necítíte se svým vzhledem spokojená může být procento tuku v těle. To takto na dálku nemůžu posoudit. Vzhledem k tomu, že máte za sebou několik drastických hladovek a poté opět přejídání, předpokládám, že došlo k tomu, že Vaše tělo si aktivovalo šetřící cestu metabolismu a tedy i malé množství jídla a kJ bude vést k ukládání tuků do buněk. Je to záchranná cesta našeho těla daná evolucí. Takto se náš metabolismus musel přizpůsobit dlouhodobým a opakujícím se obdobím nedostatku jídla u našich předků tak, aby přežili. Stejně tak reaguje nyní Vaše tělo. Na období „týrání“ nedostatkem jídla, reaguje tak, aby přežilo a to zvýšeným ukládáním tuků do buněk. Popisujete období, kdy sníte pouze půl jablka a následně období nadměrného přejídání. Podle toho, co popisujete, jde již o poruchu příjmu potravy. Nemůžu takto na dálku odhadnout, co pro Vás slovo přejídání znamená, zda se již jedná o bulimii či ne. Určitě ale svůj stav nepodceňujte. Pokud nevyhledáte odborníka, lékaře, psychologa či psychoterapeuta, porucha bude mít tendenci se dále a více rozvíjet a postupně Vám začne narušovat a ohrožovat pracovní, partnerský a osobní život. Zkuste tedy začít rozlišovat nemocné myšlenky ( např. typu jsem strašně tlustá, jsem odporná) a postupně je nahrazujte k sobě ohleduplnějšími a konstruktivnějšími závěry, které více vypovídají o realitě (např. mám silnější stehna, zaměřím se na ně při cvičení). Jezte pravidelně 6-7 porcí za den po malých porcích, jezte dostatečné množství bílkovin, tedy cca 60 g na den. Nedržte hladovky, protože to bude vytvářet začarovaný kruh ukládání si tuku, váhu zkuste snížit spíše cvičením.
MUDr. Erika Matějková